Úspěšné překonání hlavních aktových bossů a některých dalších monster

AKT I:

Andariel

Na tuto nestvůru, s níž se setkáte tuším ve čtvrtém patře katakomb, jistě přijde vhod odolnost vůči jedu (tzn. na obtížnost normal alespoň vrozmezí 30-40). Také je třeba již úvodem říci, že nemá smysl zabývat se vaši najatou lučištnicí, která svelkou pravděpodobností zahyne již po několika prvních útocích královny démonů. Vboji sni by vám stejně lučištnice poskytla jen nepatrnou pomoc, proto zbytečně neutkejte do města, abyste ji vzoufalství oživovali. Pro postavy bojující zblízka, knimž se i já čestně a hrdě řadím, není třeba vymýšlet bůhvíjak propracovaný systém, stačí mít zkrátka dostatek lékáren, hrstku zkušeností a je docela možné, že Andariel zlikvidujete, aniž byste jedinkrát vzali nohy na ramena nebo byli zabiti. Milovníkům long-range zápasení mohu poradit snad jen to, aby se vyhýbali jejím jedovým útokům, pokud to bude jen trochu ve vašich možnostech. Obecně však platí, že je velice pošetilé a nerozumné se okamžitě vrhnout ktrůnu, na nemž Andariel přebývá, protože společně sostatními monstry (ghouly, falleny a další havětí) mohou bodíky ve vašem health ukazateli snížit rychlostí mrknutí oka. Takže není od věci nejprve vyčistit celou lokaci od menších záhad zhlavolamu zla, a teprve poté vlíté bitvě zneškodnit, zesměšnit a poslat zpět do horoucích pekel tu, která si to právem zasluhuje (a není řeč o Marii Součkové). Takže hodně zdaru a vězte, že tohoto prvního "velkého" souboje se není třeba obávat, ať už jste skilled player nebo beginner.

AKT II.

Radament

Andariel v bledě modrém; nic, co by vám mohlo zabránit v procházce růžovým kanálovým sadem.

Duriel

Princ bolesti je nepříjemným protivníkem hned z několika důvodů:

Za prvé používá dvojitý výpad, uštědři vám velké poškození, zatímco on sám je ve chvíli, kdy atakuje, nezranitelný.

Za druhé je vybaven paladinskou aurou Svatý mráz, což v praxi nevěstí nic jiného, než zpomalení vašeho (i všech vašich pomocníků) pohybu i útoku, a mine se zde účinkem i předmět poskytující nemožnost zmražení (spíše pro old-schoolovější obtížnosti než normal).

Z výše uvedených, ať více či méně přívětivých zjištění, logicky vyplývá, že v drtivé většině případů, vyjma zkušených pařanů, nebude jeho likvidace chvilkovou záležitostí. Je tedy naprosto běžné, že váš avatár již několikrát spatří světlo na konci tunelu, kdežto obří červ, o jehož smrt se budete rvát zuby, nehty, bude stále téměř v plné kondici. Pokud jde o overview z mého  pohledu, pak se nezdráhám tvrdit, že Duriel je nesilnějším protivníkem vůbec, samozřejmě vzávislosti na obtížnosti, vašich dovednostech a herních schopnostech, a typu postavy, jíž se světem Diabla 2 protloukáte. Tím vás však nemám vúmyslu zastrašovat, jen podávám informace takové, jaké mi za ty roky hraní připadají. Klíčem kjeho zdolání by mělo být obstojné obranné a škodící číslo ( rozuměj damage ), jako vždy dostatek, či snad přebytek lékáren, a v neposlední řadě také vhodně investované dovednostní body.

Face-to face fight style : Vůbec není špatné čas od času couvnout a na chvilku odstoupit, aby lékárny stačily doplňovat vaše zdravíčko. Možná byste se divili, ale hlavně vpozdějších fázích hry poznáte, jak moc je důležité správné nakládání slékárnami a jak moc vás s nimi plýtvání může stát. V každé správně investované lékárně může být zakopaný pes, takže ty červené flaštičky nepodceňujte, a ony vám důvěru a šetrnost mnohonásobně oplatí.

Zastánci boje na dálku (zákeřný, mazaný, ale nelehký to úděl) : Pobíhejte okolo Duriela a ukažte, co umíte. Obecně platí: nenechte se zasypávat ranami. Zřejmě se vám to ani nebude zdát jako rada, ale skutečně vněkterých případech je to docela kumšt, takže se snažte, a sklidíte ovoce námahy. Berte na vědomí, že postavy bojující zblízka jsou (a do jistého levelu také zákonitě musí být)  oproti vám ve značné výhodě, protože se zpočátku rozvíjejí mnohem rychleji. Tím vám ale nepodstrkuji, abyste svou postavu smazali a začali okamžitě hrát za paladina nebo barbara, to vžádném případě. Jen si uvědomte, co je vrámci vašich schopností a co už je mimo něj. Pochybení by se vám mohlo vymstít.

Avšak hlavu vzhůru, přátelé, na každého, i na Duriela jednou doje, a i jeho tuhý kořínek poputuje rovnou za Andariel. Raději vsaďte na brnění světší obranou, což vám umožní kolem něj déle pobíhat a zachrání vám i nějaké lékárničky, které, jak jsem již uvedl, jsou největším pokladem. Rozhodně si nezkoušejte hrát na despotické hrdiny a snažit se ho smést ze stolu jedním mávnutím ruky. Až ve hře vyspějete, pak se o tyto husarské a adrenalinové kousky můžete pokoušet se smělostí mužů ztelenovel.

AKT III.

Battlemaid Sarina

Naleznete ji v rozpadlém chrámu a bude vám bránit ve splnění čtvrtého úkolu, neboť střeží temnou knihu Lam Esena. Její sprovodění ze světa je obtížné jako setkat se ve sněmovně s korupcí, takže nic složitého. Postačí vyčistit veškerou chamraď v jejím okolí a následně sfouknout další svíčku života pekelníků. Splnění úkolu pak bude otázkou sekund.

Členové Vyšší rady - Ismail Vilehand, Gleb Flamefinger, Toorc Icefist

S jednotlivými membery of The High Council skoncujete poměrně snadno, budete-li postupovat strategicky, čímž opět narážím na bezbřehé a často i smrtonosné vrhání mezi početnou tlupu nestvůr. Tedy je opět na místě vylákat každého starocha postupně a soustředit jen na boj s ním, nebýt otravován čímkoli jiným. A zase přicjází ke slovu ta stará známá fráze, neoživujte pomocníka, je to absolutně zbytečné. Dejte si pozor na ty, co jsou očarovaní ohněm, protože kromě toho, že vjednom kuse vyvolávají ohnivou hydru ( relativně nepříjemné stvoření ), po svém odchodu na druhý břeh Styxu vybuchnou, a leckdy vám tak zlomyslně seberou rozprsknutím své mrtvoly nějaké ty bodíky ze zdraví, tak jen, abyste se potom nedivili.

Další 3 členy Vyšší rady potkáte ve třetím patře Pevnosti nenávisti (Durance of Hate - nemohl jsem si ten název odpustit), kde na vás ostatně čeká i Mephisto, šéfík III. aktu, a různí další unikáti. Pro ně ovšem platí totéž, co pro jejich předchůdce-žádné bezhlavé útočení, jinak se můžete snadno dostat do zlověstného obklíčení. Když již padla zmínka o Pevnosti Nenávisti, nemám to srdce opomenout jednu velice závažnou věc. Nejen zde, ale i vněkterých stokách nanrazíte na lidojedy, které identifikujete podle "chrastění", slyšitelného, jsou-li vám nablízku. Mají velmi silné poškození (žel bohu nablízko) a jednu velice vytříbenou a hanebnou schopnost. Když natáhnou ráfy, nezřídka kdy se stane, že se rozletí vjakýsi kostěný prstenec, čímž vás podle mého chabého odhadu připraví asi o3/4 hitpointů (HP - rozuměj život, life, health…). Jejich zneškodnění tedy raději přenechte svým pomocníkům, na něž tito nestoudníci takový účínek nemají. Lékárnami můžete klidně ošetřovat spolubojovníka, zatímco se jen procházíte a pozorujete neslavný konec všech těch, kdo se vám a bojovníkům Světla vůbec staví do cesty.

Mephisto

K prvnímu z Trojice, povedou vaše kroky hned po vysmýčení posledních členů High Council ve třetím patře Pevnosti Nenávisti. Je samozřejmostí si jako před jakýmkoli jiným velkým souboje odskočit do města pro životodárné elixíry, čarodějky třeba i pro manodárné, opravit si nádobíčko u kováře a hurá na Mephista. Podobně jako u první pekélné mrchy je dobré chlubit se odolností vůči jedu na rozumné hranci ( může se klidně pohybovat okolo 75 ). Resistence se vám hodí ve hře stále, a nejen vůči jedu, ale proti ostatním elementům. A Pán Nenávisti skutečně není schopen vás ohrozit inak, než svými kouzly. I ta vám však sodstupem času začnou připadat směšná a zápas sním nebudete povyšovat ani o kousíček více než konveční vraždění kultovních fallenů. Opět nechci nahrávat do karet podceňování, ale pokud jste poctiví hráči a čas od času si i necháte od někoho zkušeného poradit, nemusíte mít zMephista o nic větší hrůzu, než ze sebrání padesátiháleře zklobouku chromého a slepého žebráka. Takže házejte očkem po lékárnách, honoste se nějakými obstojnými odolnostmi a odvahou a zaručuji vám napoleonský odchod z bitvy.

AKT IV.

Izual

Nejvíce legrace si stímto padlým andělem, dřívějším přítelem Tyraelovým, užijete tehdy, vlastníte-li artefakt (cos jako předmět) skytající nemožnost zmražení. Tento okřídlený borec totiž produkuje kouzlo Ledová nova jako na běžícím pásu, a když splňujete výše uvedenou podmínku, Izualovi zbudou jen oči pro pláč a vám bránice pro chirurga na sešití. Není to jeho jediná abilita, ale zcela evidentně na ní stojí základy jeho úspěšnosti vboji. Pokud mu tedy takovýmto způsobem vypustíte včely zúlů, máte vítězství na dosah ruky, respektive ostří meče či hrot šípu. Jinak doporučuji klasickou odbíhací a přibíhací taktiku, využívaje regenračních efektů červených flaštiček a čekání na rozmrznutí. Vtéto fázi hry by již pro vás zápolení sIzualem nemělo představovat příliš významnou překážku.

Hephasto the Armorer

Áno, je pravda, že jsem klidně třetího kováře, na nejž ve hře narazíte ( jen pro připomenutí 1. - Griswold vTristramu, 2. - The Smith v kasárnách), mohl s klidem v duši přeskočit a přejít rovnou k věcnějším protivníkům, ale jakési vnitřní nutkání mi napovídalo vás s ním seznámit. Takže přikročím rovnou ke klíčovým údajům :

Věk : Doba uplynulá od chvíle, kdy byl zplozen, až do setkání s vámi

Datum narození : Není známo (rodný list zřejmě zašantročili vpekelném bordelu pekelné kartotéky)

Barva očí : I při rozlišení 800 x 600 pixelů těžko rozpoznatelná

Váha : By vočko 150-200 kilo

Výška : Nic neobvyklého

Tělesná stavba : Hromada svalů, ale bez mozku

Zbraň : Pekelný perlík (kladívko, které vás bude zajímat určitě i zjiných důvodů)

Nebezpečí, které předtavuje : Asi jako vyschlá mucholapka made in China pro čtvrtkilovou masařku

Dá tedy rozum, že není již třeba věnovat se nějakému bojovému stylu, můžete si dovolit i trošku toho zdravého heroického vrhnutí se mezi oponenty, ale s citem, milí příznivci drobného hazardu.

Diablo

Druhému ze série Trojice zmetků čerchmantských přeletíte přes nos po aktivování pěti pečetí ve Svatyni Chaosu (sympatický název, docela by se hodil pro Českou republiku). Ještě než si položím na pitevní stůl samoznéha Pána Hrůzy, musím vás upozornit na některá nebezpečenství, jež na vás číhají ještě před ním. Jmenují se oblivion knghts a poznáte je podle barevných ohníčků na koncích paží. Jejich síla spočívá jednak vkouzlech (jako například nekromantský Kostěný duch)  a různých dalších elemetárních fireballech, tak i v kletbách, jimiž nebudou váhat vás oslabit. Nehodlám vyjmenovávat všechny kletby, které jsou v jejich repertoáru, neboť si je ani napamatuji, ale hlavně jim nepřikládám takovou důležitost, jako kletbě s názvem Železná panna (poznáte ji podle červenooražnových křivek, proudících v jakémsi "jehlanu"  nad vaší hlavou). Zákeřnost tohoto magického výdobytku vězí vtom, že vrací poškození zpět útočníkovi, a to hned několikanásobně, takže i dostatečný matematik snadno zjistí, že záležet bude na velikosti jeho poškození a levelu příšery, která ho kouzlem obdaruje. Kontakt stěmito monstry je snad jediný okamžik hry, kdy vám bude zjistého aspektu velké poškození spíše ke škodě. Nevěste však hlavu, možností, jak se stímto problémem vypořádat, je hned několikero :

Pořídit si zbraň na dálku ( pro postavy bojující tváří vtvář ) a vypotit, vymodlit a vyběhat si tak zdárné překlenutí těchto rytířů chaosu.

Risknout to, mít velkou kliku a damage a povraždit všechny dříve, než vás proklejí (dobrá idea, avšak nelehko se realizuje).

Hodit tato Tantalova muka zbaběle (ale lišácky) na spolupracovníky a spoluřezníky, zásobujíce je lékárnami a doufaje, že nepadnou dříve, než ti, na které doráží.

Při každém prokletí železnou pannou vzít nohy na ramena nebo ramena na nohy, zdejchnout se portem do města a pokecat s místní lečítelkou (tím se prokletí zbavíte).

Anebo občas prostě zhynout a jít se znovu čestně rvát do roztrhání těla (nevyplatí se hardcore postavám, jedincům, co u sebe nosí větší obnos ve zlatě, a hráčům na vyšších obtížnostech - nepůsobí dobře na seběvědomí hráče a krade zkušenosti).

A nyní již přistoupím k tomu, po čem dychtíte, a obrátím zrak směrem k ústřednímu démonovi. Nejprve jako již tradičně doporučím vhodné odolnosti - v tomto případě zejména proti ohni a blesku. Jedno z Diablových kouzel se totiž nazývá Pekelný blesk, a že se k němu schyluje poznáte podle ďáblova záklonu s nataženýma rukama. V porovnání s ostaními je v kompteneci této obdoby čarodějčiného Inferna největší ohrožení na životě, takže se mu vyhýbejte co možná nejvíce. Pokud se budete pyšnit ucházejícími odolnostmi, pak se jeho ohnivými prstenci a řetězy nemusíte příliš znepokojovat, stačí jen hlídat pečlivě ukazatel HP, nešeredit slahvemi a vytrvat. Nemusíte se vůbec stydět, pakliže dvakrát třikrát zabrousíte do města dokoupit lékárenstvo, repairovat výzbroj a dát si čaj s Deckardem Cainem. Budtě klidní, Diablo vám neuteče, i když se může přihodit, že se krapet zotaví, což ale vůbec nevadí, o to déle mu totiž budete dávat lekce slušného chování. Takže statečnost, pevné nervy, dobré vybaveníčko, trochu štěstí a máte vše potřebné ke vstupu do pátého a posledního dějství, které mně osobně poskytlo největší porci zábavy a zkušeností.

AKT V.

Vyvaruji se trapného povídání o Shenku the Overseerovi, nebudu referovat ani o Frozensteinovi u zmrzlé Anyi, zdržím se řečí o proradném Nitlathakovi a namířím si to rovnou ke třem stařešinům, kteří jsou chlebem s tvrdou kůrkou a budou vám bránit nejen ve splnění pátého úkolu, ale i v pokračování za Baalem, posledním z Trojice.

Stařešinové - Korlic the Protector, Madawc the Guardian, Talic the Defender

Vyzvání k boji proti třem stařešinům, které stvrdíte kliknutím na oltář u jejich soch, je skutečně nejlepším a naprosto ultimativním testem vašich dovendostí, znalostí a bojových postupů, jimž jste se až dosud stihli naučit. Nyní je každá rada drahá, a vzhledem ktomu, že tento návod píši zadarmo a znekomerčních účelů, nečekjte nic světoborného. Ne, pochopitelně to byl jen žert. Díru do světa rozhodně neuděláte otevřením portu, protože se tím stařešinové opět vrátí do svých kamenných schránek a budete muset začít znovu pěkně od píky, takže od této varianty upusťte. Nabouchejte si inventář lékárnami. Ne snad, že byste je museli bezpodmínečně použít, můžete se předvést vnejlepším světle a všechny tři protivníky převálcovat sprstem vnose ( takže sjednoruční zbraní ), ale vždy je moudré mít nějaká ta zadní vrátka; nouzové východy se také nebudují nadarmo. Vaše první kroky  by měly směřovat knejslabšímu ztrojice stařešinů, a tím jedincem je Madawc the Guardian, jestli mne pamět neklame. Snažte se vyhýbat ranám ostatních a nepřebíhejte od jednoho kdruhému a od druhého ktřetímu, to jen rychlá cesta do záhuby. Vrattě Madwcka zpět do podoby sochy a soustředtě pozornost na toho zbarbarů který vám bude připadat slabší nebo kterého jste již nechtěně stihli uhodit a zranit. Věřte mi, že proti dvěma se bojuje o mnoho lehčeji, a až proti vám zůstane jen jeden, budte kroutit hlavou, proč jsem ztohoto úkolu dělal takové martyrium. Takže žádnou paniku, a pokud by se vám snad zdolání stařešinů nedařilo, pobíhejte sotevřeným inventářem, a až vám dojdou zásoby lahví vopasku, ozdravujte se nápoji zinventáře, já osobně jsem tuto metodu poprvé taky zvolil, a osvědčila se možná i jako jediné východisko. Nuže, taste zbraně, přátelé!!!

Baal

Protloukáním skrze několik (mám dojem, že 5) pater Tvrze Světovínu až do Komnaty Světovínu, kde budete mít tu čest setkat a utkat se s Pánem Zkázy. Než ovšem dospějete tak daleko, budete si muset probít cestu skrz houfy Slayerů, Oblivion knightů, svízelných Harpyjí a kdoví čeho všeho ještě. Až se dostanete před Baala, sedícího na trůnu, ještě se na něj nebudete moci vrhnout a rozsápat ho na cucky, ale napřed jste nuceni zneškodnit pár várek určitých typů nestvůr, v čele vždy s jedním unikátem. A jelikož jste již kvalitní a zkušení hráči, upozorním vás jen na poslední skupnu, která následuje za venom lordy (ohniví obři s křídly). Minions of Destruction jsou velice drsná a zhoubná stvoření, takže zvolte opět raději vylákávací sytém. Uštědřují dost bolavé rány, omračují a odhazují vás zpět. A jejich vůdce navíc disponuje spektrálním zásahem (přidává elemetární damage), čímž je jeho poškození ještě umocněno. Takže nepodcenit minony a nepřecenit sebe, vyhladit až do posledního, setřít krev, zamést stopy a stezka kBaalovi je průchozí.

Lord of Destruction se vám zjeví v celé své kráse, a dost možná ještě předtím, než ho uvidíte na obrazovce, protože jeho chapadla mají poměrně velký dosah. Rozsekejte je a postupujte přes můstek přímo k cíli vaší dlouhé pouti. Pokud se vám bude zdát, že Pána Zkázy vidíte několikrát, může to být výsledkem dvou příčin : Buď přehnaného nočního flámu a popíjení destilátů, nebo Baalovým sebezduplikováním, k němuž však dochází asi jednou za uherský rok. Skutečně mohu potvrdit, že za celou dobu, co si svými paladiny proklesťuji cestu Diablem, nikdy jsem v Komnatě Světovínu neuzřel více než jednoho démonka. Za ostatní charaktery si však netroufám promlouvat, alespoň něco vám nevyzradím dopředu. Ovšem stane-li se, že se Baal zkopíruje, na jeho duplikáty se vykašlete a řežzte jen do pravého, který se jako jediný umí teleportovat. Jinak doporučuji mít natřiskáné všechny odolnosti na pětasedmdesátce, velice vám to zjednoduší život, nebo, chcete-li, ztíží smrt. A co se týče bojové strategie, postačí zužitkovat diskrétní přístup klahvičkám a neváhat občas zmizet do města, jestliže to tedy uznáte za potřebné. Poslední zoufalec zTrojice vás může zpomalit, ale toho se nezalektejte a bušte do něj dál, ono ho to přestane bavit. A dejte pozor, nablízko je schopen jedním útokem sem tam ochudit vás klidně i o půlku života, takže buďte ve střehu. Nicméně nemám tím na mysli, že každý jeho úder rovná se ˝ HP v tahu, to určitě ne. Po dokončení této špinavé práce hoďte pár slůvek sarchandělem Tyraelem a už si to špacírujte do Harrogathu kpřátelům a známým svykřičníky nad hlavami. Nezapomeňte skočit za Cainem, a ukončit tak svou obtížnou, leč spásnou řeholi.

Tímto vám blahopřeji kdokončení této fantastické a úžasné hry sobrovským spádem a děkuji za přelouskání mého návodu až do konce.

Dne 7. února 2007

KONEC.