Návod dodal : Tomáš "KILLER" Sudík (killer-master@seznam.cz)

1) Úvodem

Do začátku by se asi hodilo několik univerzálních rad. Bohužel, odlišnosti hry

za vetřelce,  mariňáka a predatora jsou  tak propastné, že nelze  podat žádnou

radu,  která by  pokrývala všechny  herní styly.  Snad jen  - až  budete hrát,

začněte nejprve  s predatorem, který  je ze všech  postav zdaleka nejsilnější,

jak co do zranění, která dokáže vydržet,  tak co do síly zbraní. Za predatora,

stejně jako později za mariňáka budete bojovat primárně proti vetřelcům, a tak

se  hodí trochu  si je  prohlédnout  zblízka,  c ož  v případě  mariňáka nelze

a v případě vetřelce je to nemožné, protože i při pohledu do zrcadla nepoznáte

taktiku boje svého druhu. Oblíbenou radou  ve všech hrách je také staré dobré:

ukládejte pozice  často. To ovšem v  AvP nelze - naštěstí,  protože hra by tak

ztratila  svoje kouzlo  a atmosféru.   Namísto toho  lze použít  jiné pravidlo

- nikde se nezdržujte déle, než musíte,  to znamená vůbec. Ve všech variantách

hry  platí,  že  počet  nepřátel  je  prakticky  neomezený. Vetřelci do úrovně

neustále  proudí z  vě tracích  šachet a  mariňáci se  zčistajasna objevují na

místech,  která  jste  už  prozkoumali.  I  když  jako predator máte prakticky

neomezenou  munici  a  jako  vetřelec  žádnou,  přece  jen  jsou neustálé boje

unavující a může  se vám stát, že vás nakonec  někdo udolá. V případě mariňáka

je to  jasné - vteřinu po  tom, co vám dojde  munice, skončí i váš  život, bez

ohledu  na  to,  jak  jste  drsní  a  zkušení.  Vetřelce  prostě neukecáte ani

neupižláte nožem.  Nehledě k tomu, že  ani nůž nemáte. Pokud  jde o obtížnost,

kterou  si na  počátku navolíte,  vězte, že  na "training"  to bude  procházka

růžovou (případně slizovou, jestli jste vetřelec)  zahradou a vy si tak můžete

všechny  úrovně  bez  obav  projít  a  udělat  si  o  nich základní představu.

"Realistic"  už je  ovšem plně  obtížná volba,  ve které  vám nepřátelé  budou

způsobovat mnohem větší  zranění a bude jich mnohem,  mnohem více. "Director's

Cut" je  takřka nehratelnou záležitostí  a pokud už  všechny úrovně nedokážete

projít  poslepu   na  předcházející  stupně  obtížnosti,   o  této  volbě  ani

neuvažujte.  Jestli si  ale chcete  užít všech  pět bonusových  levelů, budete

muset  chtě  nechtě  všechny  úrovně  hry  na  tuhle obtížnost projít. Znalost

rozmístění předmětů  v jedné obtížnosti  ještě zdaleka neznamená,  že na vyšší

(nebo  nižší) obtížnosti  budou na   stejných místech.  Spíše se  budete muset

naučit  zapamatovat si  jejich rozmístění  úroveň od  úrovně a  i tak  - třeba

zařízení na opravu  brány ve druhé mariňácké úrovni je  pokaždé na jiném místě

v nemocničním bloku. Tak pozor!

2) Predator

Ve   hře    za   predatora   získáte   zpočátku    trochu   zavádějící   pocit

nepřemožitelnosti, neporazitelnosti a nesmrtelnosti.  V prvních úrovních je to

pocit  oprávněný  -  mariňáci  budou  spíše  vyděšeně  výskat,  než aby se vám

postavili na  efektivní odpor a  pokud tak učiní,  jejich zbraně budou  trochu

neefektivní. První  dva levely jsou v  podstatě výukové a vy  se můžete naučit

využívat  neviditelnosti a  vyzkoušet si,  jak fungují  jednotlivé zbraně - na

blízko i  na dálku. V  boji proti mariňákům  si můžete vyzkoušet  cloako vání,

které  má určitý  význam, pokud  se nepohybujete  příliš rychle  a nepoužíváte

Speargun, který vaši polohu spolehlivě odhalí. Tak jako tak, základní pravidlo

u predatora je  šetřit energií. Devadesát  procent soubojů vyřeší  Wristblade,

který  při použití  ve speciálním  (alternativním) módu  jednak šetří energii,

jednak  dokáže zlikvidovat  všechny základní  nepřátele jednou  ranou. Výjimku

tvoří Predalien, Praetoriani a samozřejmě královna, na které si musíte přinést

těžší kalibr,  a samozřejmě face-huggeři,  u kterých se  nedoporučuje škádlení

zblízka.

Ušetřenou energii  používejte výhradně na  hojení, kterého nemůžete  mít nikdy

dost.  Pokud vaše  zásoba energie  poklesne, ať  už hojením, cloakováním anebo

střelbou, najděte si  klidný koutek někde v závětří  (uznávám, že takové místo

tady není  nikde, a tak  se spokojte alespoň  s takovým místem,  ze kterého je

jenom  jeden východ)  a počkejte,  až  se  zásoba doplní  tak, abyste  zvládli

alespoň jedno  hojení. Pak se  můžete vesele vydat  na lov, jehož  nejsilnější

součástí  je oblíbená  debanánizace vetřelců  - nechte  ve třelce přijít těsně

k sobě a potom  je specialem od Wristblade zbavte  toho nejcennějšího, co tyto

potvory  mají:  hlavy.  Na   obyčejné  vetřelce  neplýtvejte  střelami,  pouze

v nejkritičtějších chvílích přepněte na Speargun anebo Shoulder Cannon, abyste

si  zachránili  kůži,  případně   krk.  Když  uslyšíte  charakteristický  zvuk

face-huggera, přepněte na disk a dobře  miřte. Nezapomeňte také, že každý druh

nepřátel  můžete  Shoulder  Cannonem  zaměřovat  v  různých  spektrech  - lidi

v modrém a vetřelce  v červeném. Při boj i s  každou z ras protivníků přepněte

na  odpovídající spektrum  - nejenom  proto, abyste  mohli zaměřovat  Shoulder

Cannon,  ale také  proto, abyste  nepřátele včas  zpozorovali. Disk je nejlépe

zaměřovat v zeleném  módu, kde ho pak i  nejlépe najdete v případě, že  se vám

zatoulá neznámo kam. S predatorem si  nemusíte dělat starosti s falling damage

a i když kyselina  poškozuje, přece jen nějaké to  drobné potřísnění vydržíte.

Nenechte  se ale  uchlácholit svojí  nezměrnou silou  a odolností  - pokud vás

vetřelci dost  anou do rohu  a bude jich  k tomu ještě  víc, velmi brzy  se se

svojí silou budete moci rozloučit. Buďte ostražití a bděte.

3) Colonial Marine

Hra za mariňáka je dost možná nejobtížnější ze všech. Arzenál jeho zbraní sice

nahání hrůzu,  ovšem je to  vyváženou neuvěřitelně slabou  tělesnou schránkou.

Nespoléhejte se na  brnění, které vydrží přesně půlku  jednoho vetřelčího zubu

a přesně pikosekundu  v zaměřovači predatora.  Snažte se co  nejvíce šetřit si

místa,  na kterých  jsou lékárny  a  zdraví,  abyste se  sem mohli  v budoucnu

vracet. Některé úrovně, zvlášť pokud je dobře neznáte, vám mohou zabrat klidně

i dvacet minut  a je nepříjemné,  když na finál  ní souboj nebudete  mít žádné

zdraví. S cennými předměty ale  zacházejte opatrně - nešikovně umístěný granát

může vaše ambice na sebrání předmětu značně pošramotit. Snažte se ukořistit co

nejvíce  zbraní  a  co  nejvíce  munice.  Pokud  plánujete delší prozkoumávání

levelů, které se neustále plní dalšími a dalšími vetřelci, mohli byste skončit

právě na nedostatek munice, což je velice smutné.

Naučte se  používat jednotlivé zbraně. Teď  se v krátkosti podíváme  na jejich

nejlepší využití.  Základní plasmová puška je  sice relativně nejslabší, ovšem

s ohledem na  její rozšířenost také  nejpoužívanější zbraní ve  hře. V prvních

úrovních se snažte maximálně konzervovat  munici a střílejte krátkými dávkami.

Jeden výstřel do hlavy je silnější než salva do těla vetřelců. Dávejte bedlivý

pozor na  stav munice v zásobníku  - určitě nechcete přebíjet  uprostřed boje.

Preventivní mrknutí  na digitální ukazatel munice  vás může nejednou zachránit

od  smutné smrti.  Granátomet je  vděčná a  velmi silná  součást pulsní  pušky

- proto  s náboji  do granátometu  šetřete. Je  ideální pro  střelbu do shluku

vetřelců ve stísněných prostorách -  nádherné místo pro použití granátometu je

třeba v levelu Tyrrargo, když ve sprchách prostřelíte větrací šachtu a vlezete

do ní, narazíte minimálně na dva, které granát spolehlivě rozprskne.

Smartgun je  pravděpodobně nejlepší zbraň  v celé hře  - proto je  jeho munice

relativně omezená a proto na něj nenarazíte  tak často, jak byste si přáli. To

jsou dobré důvody  k tomu, abyste šetřili. Smartgun  nemá smysl používat proti

jednotlivým vetřelcům  a nevyplatí se ani  v boji s face-huggery.  Smartgun má

totiž  problémy  se  zaměřováním  malých  objektů  a  na  tak malé mršky je to

plýtvání municí.  Ideální je schovat si  tuhle zbraň pro tuhé  finální souboje

- takové, jakými je třeba chodba skoro na  konci pát é úrovně, před vstupem do

hangáru  s   predatorem.  Plamenomet  je  zbraň   tak  trochu  podivná.  Proti

face-huggerům je  ok, ale i tak  musíte vědět, kde se  nacházejí, jinak budete

škvařit podlahu. Vetřelce stačí plamenem líznout  a počkat, až v klidu dohoří.

Dávejte si ale dobrý pozor, protože  i zapálený vetřelec (ne pro věc zapálený,

ale napalmem  zapálený) může být  nebezpečný. Při používání  plamenometu dejte

dobrý pozor, aby  nedošlo k autokremaci - nesmíte  běhat dopředu, pouze dozadu

anebo do stran.  Minigun j e strašně silná a  velmi vzácná věcička, pro kterou

ovšem v praxi takřka není uplatnění - abyste mohli dobře mířit, musíte stát na

místě,  a tak  jste velice  zranitelní  všemi  útoky. Zkuste  si třeba  v boji

v predatorem  zastavit na  půl sekundy.  Minigun použijete  jedině v  dlouhých

a přehledných  chodbách, kde  jsou nepřátelé  dost daleko  a dobře  viditelní.

SADAR   raketomet  je   ještě  vzácnější   než  minigun   a  ještě   o  trochu

nepraktičtější. Používejte s rozvahou -  nejlépe proti predatorům, které SADAR

odstraní jed iným zásahem, a také proti dostatečně vzdáleným shlukům vetřelců.

Můžete  také zkusit  střílet rakety  do  větracích  šachet, ze  kterých se  po

úspěšném zásahu  vysypou kyselinou potříštěné kusy  vetřelčího masa. Raketa je

totiž  vysoce výbušná  a její  dosah je  obrovský -  dávejte pozor,  abyste se

nenechali chytit do jejího výbuchu.

V boji  za mariňáka  je důležité  osvojit si  několik základních  pravidel. Za

každou cenu  bojujte z dálky.  Jakékoli blízké setkání  s ostrými drápy,  zuby

a ocasem vetřelců  je smrtelné, stejně  jako kyselina ze  zabitých. Vyhněte se

bojům  v malých  místnostech, protože  vás vetřelci  snadno zabijí  i po smrti

- právě  svojí  kyselinou.  Pokud  bojujete  s  predatorem,  je taktika snadná

- buďto raketa  do tlamy, anebo  nekonečné strafování a  střílení se vším,  co

máte.  Predator vydrží  několik plných  zásobníků pulsní  pušk y,  a tak se mu

buďto vyhněte, anebo  si šetřete TUNY munice. Mariňák  se nemůže spolehnout na

svoje  smysly,  a  tak  má  k  dispozici  celkem  neefektivní detektor pohybu,

světlice a skvělé zařízení pro  zvyšování intenzity světelných zdrojů. Klávesu

na   přepínání  z   normálního  do   nočního  vidění   si  nastavte  co  možná

nejpohodlněji, protože ji budete využívat velmi často. Pamatujte, že pohled do

světla anebo  do výbuchu vás  může nepříjemně oslepit.  A když se  ze záblesku

bílého světla  vynoří vetřelec, můžete  být op ravdu  nemile překvapeni. A  to

nejdůležitější pravidlo, které platí pro predatora i mariňáka - buďto se dobře

zaposlouchejte do  zvuků na každém  rohu, abyste odhalili  pohyb face-huggera,

nebo  si oblékněte  dvojité trenýrky  - když  se vám  přes celý monitor objeví

odporný pavouk, budete možná chtít i trojité.

4) Alien

Hra  za vetřelce  je stejně  divná, jako  obtížná. Tedy  zvlášť pro humanoidy,

kteří mají svérázný pohled na trojrozměrný svět. Mouchy, které hrají AvP, jsou

v pohodě. My  si ale budeme  muset zvykat na  širokoúhlé zobrazení a  podivnou

černobílou  paletu v  "hunt módu",   který vetřelec  používá po  většinu času.

Důležitým prvkem u vetřelce je  definování klávesnice. Určitě neuděláte chybu,

když  si  na  rozdíl  od  ostatních  FPS  her  nadefinujete  na pravé tlačítko

crouch/climb.  Protože  většinu  času  strávíte  přilepeni  n  a zdech nebo na

stropech,  nebudete chtít  mačkat nějaké  krkolomné tlačítko  pokaždé, když si

budete chtít trochu zašplhat. Největší slabinou vetřelce je samozřejmě absence

zbraní pro  boj z dálky. Svoje  oběti musíte proto pokud  možno překvapit tak,

aby  neměly čas  na obranu.  Skákání ze  stropu funguje  báječně. Dejte pozor,

abyste  civilisty nezabíjeli  rutinně drápy  anebo ocasem  - vykousnutí  mozku

doplňuje zdraví, a tak si můžete bezbranné civilisty "odložit" v panické hrůze

někde stranou na pozdější použi tí.

Největším problémem hry za vetřelce jsou automatické dělové věže - sentry guny

- kterými jsou mnohé úrovně doslova  prošpikovány. V jejich palbě sice přežije

predator,  ovšem pro  vetřelce je  pouhý pohled  do hlavně  kulometu smrtelný.

Bohužel,  pozice sentry  gunů se  nedá předem  nijak odhadnout,  a tak  musíte

postupovat   metodou  pokus-omyl-smrt-restart.   Nesmíte  se   ovšem  spokojit

s přelstěním sentry  gunů - musíte je  obejít a poté bezpodmínečně  zničit. Co

kdybyste při útěku před nepřáteli nechtěně proběhli ko lem smrtícího palebného

postavení? Podobně postupujte při boji  s mariňáky, kteří disponují smartguny.

Lépe je  obejít a překvapit  než stát proti  hlavni tohoto smrtícího  nástroje

zkázy.  A  dobrá  rada  na  závěr  -  využijte  své rychlosti a buďte neustále

v pohybu, jako správný vetřelec.

KONEC.